Rozhovor redaktora serveru Týnonline.cz Radka Mičana s ředitelkou Městského muzea v Týně nad Vltavou PhDr. Mgr. Martinou Sudovou.
Jaká je stručná historie Městského muzea v Týně nad Vltavou?
Už na konci 19. století tady vznikla ve městě iniciativa o založení muzea. Tenkrát s tím přišel pan Karásek, který se sem přistěhoval z Třeboně. Ale bohužel se mu nepodařilo zajistit pro muzeum vhodný prostor. Tehdy uspořádali velkou výstavu, na které se sešla spousta artefaktů, ale protože nenašli vhodný dům nebo místo pro expozici, tak většina těch předmětů, které byly na výstavě skončila v muzeích, která tady v okolí již existovala například ve Veselí nad Lužnicí, Soběslavi atd.. Ale to co se nepovedlo panu Karáskovi staršímu, tak se pak podařilo panu Karáskovi mladšímu. Jeho syn Bedřich Karásek, což byl pedagog v Týně nad Vltavou je považován za zakladatele Městského muzea. Ten zde založil muzejní spolek, propůjčili si provizorní prostory na radnici, kde začali skladovat první sbírku. Pak se jim podařilo ve 30. letech usadit v domě pod kostelem, kde je dnes čínská restaurace. A pan Bedřich Karásek se stal správcem muzea.
Kdy se přesunuli do arcibiskupského zámku?
Do současných prostor se přesunuli v 50. letech, poté co se vyprázdnily prostory po škole.
Budova ve které se nyní nacházíme patřila arcibiskupství. Nenárokovali si ji po revoluci?
Toto nespadlo do restituce. Právě z toho důvodu, že ten zámek nebo lépe řečeno arcibiskupská rezidence, byla využívána k veřejným účelům.
Na co se návštěvníci mohou v muzeu těšit, jaké expozice a sbírky tu mohou vidět?
V muzeu máme dvě stálé expozice. Ta jedna, která je největším tahákem, oslavila letos již 10. výročí svého vzniku. To je interaktivní expozice historie vltavotýnského regionu. Ty technologie, které sem byly před 10-ti lety nainstalovány prošly technickým upgradem. Jsou tu dotekové informační obrazovky v rámci jednotlivých výstavních sálů. Expozice je uspořádaná tak, aby vtáhla návštěvníka do děje. Je cílená primárně na mladší návštěvníky, na školní děti, ale i dospělí si tady vyhrají. Všude jsou takové šuplíčky, kukátka, hologram Vltavotýnského pokladu. Všechno je ozvučené, takže v části, která mapuje historii dělostřeleckého cvičiště zní salvy z děl. Máme tu figuríny vojáků, modely děl, které jsou navázány na Velký Depot. V expozici voroplavby máme projekci reálného videa soutoku Lužnice s Vltavou. Máme tam i rybářský trenažér, takové interaktivní chytání rybiček na digitálním rybníčku.
Druhá expozice je věnovaná Matěji Kopeckému, který je v Týně nad Vltavou pohřbený. Jmenuje se Svět loutek. Jsou tam loutky ve vitrínách, ale i malé divadélko, kde jsou loutky se kterými se může hrát.
Vystavujete také vltavíny. Jaká je cena takového vltavínu?
Máme jednu z největších expozic v republice, je tady přes tisíc kusů vltavínů. Již v 80. letech se podařilo získat celou sbírku do majetku muzea. Cena vltavínů se neustále pohybuje, na trhu cenově rostou. Oproti původní ceně až 10-ti násobně. Když jsem do muzea před 30-ti lety nastoupila, tak jsme tady vltavíny běžně prodávali jako suvenýry.
Půjčujete sbírkové předměty také na jiné výstavy?
Ano. Největší zájem je o Vltavotýnský poklad. Máme tady poklad, který se našel v roce 1970 v domě U modré hvězdy. Je to vzácná renesanční práce pravděpodobně nizozemské provenience. Máme ho uložený v trezoru v bance v Českých Budějovicích. Je to unikát. Poklad se skládá ze dvou pohárů a dvou pásů. Jeden je zdoben polodrahokamy a součástí pokladu jsou čtyři zlaté mince. Ty pásy a poháry nejsou zlato je to silně zlacené stříbro.
Na podzim začne v Jízdárně Pražského hradu projekt, který se jmenuje Vltava slavná splavná. Pořádá se ke stému výročí vzniku Smetanovy Vltavy a my tam budeme zapůjčovat některé věci z naší expozice voroplavby.
